Na začátku léta jsem přijela na návštěvu k matce do vesnice. No, samozřejmě, těžko to nazvat návštěvou, protože jsem jí přijel pomáhat.
Maminka nestihla vyrýt všechny brambory: byly zarostlé plevelem. Rozhodla jsem se, že jí pomůžu, protože to sama nezvládla. Vyplely jsme brambory i záhony, den jsme odpočívaly a pak jsem se začala chystat domů.
Matka se kolem mě chvíli motala, nějak nesměle, a pak mi matka řekla, že dala peníze mé sestře Nině, a začala si stěžovat, že nemá peníze a že letos nemá za co koupit uhlí a dřevo na zimu, aby měla čím topit.
Slíbila jsem matce, že jí peníze dám, a nic jsem jí ani sestře tehdy neřekla. Bylo mi to moc líto, protože se ukázalo, že matka dala peníze jedné dceři a druhé je vzala. Ale já a moje sestra máme stejný příjem, žijeme stejně.
A prvního srpna mi zavolala matka. Požádala mě, abych si naplánoval dovolenou na konec srpna, protože potřebovala pomoct s kopáním brambor: letos jich bylo hodně a maminka to sama nezvládla.
Máma mi hned vysvětlila, že sestra si na začátku léta koupila letenku do Turecka, takže nepřijede. A já ani nevím, co jí mám říct. Prosím, poraďte mi, co mám dělat, je mi maminky líto a vůbec mi to nepřipadá lidské. Jsem horší než moje sestra?
