Když mi bylo dvacet, vzala jsem si Romana a přestěhovala se k jeho bohatým rodičům. Teď bych si to stokrát rozmyslela, než bych to udělala. Moje tchyně měla prostorný dvoupatrový dům.
Hned na začátku jsem si uvědomila, že soužití s panovačnou tchyní nebude jednoduché. Trvala na tom, že bude rozhodovat o všem v rodině, a Roman byl vždy na její straně.
Když jsem začala pracovat jako učitelka matematiky, všechny mé příjmy šly do rodinného rozpočtu, který samozřejmě kontrolovala tchyně.Navzdory slušnému výdělku jsem často nosila roztrhané oblečení, protože jsem neměla kontrolu nad svými penězi.
Po dvaceti letech jsem se rozhodla pracovat v Řecku, abych našetřila na byt pro našeho syna. Tchyně s manželem souhlasili v domnění, že jim budu posílat peníze, ale místo toho jsem pilně šetřila a všechny peníze si nechávala pro sebe.
Po třech letech jsem měla dost peněz na koupi bytu. Řekla jsem rodině, že potřebuji více času, a za další čtyři roky jsem našetřila dost peněz na druhý byt. Aniž bych to řekla manželovi nebo tchyni, koupila jsem dva byty, ne jeden, jak si mysleli: jeden pro našeho syna a druhý pro maminku.
Mám v plánu ještě trochu pracovat na rekonstrukci a vybavení matčina bytu. Až to bude hotové, hodlám se s Romanem rozvést a začít od nuly. Bude to pro něj a jeho matku nečekaný zvrat, ale mohou si za to sami.
