Již více než 25 let žijeme s Antonem v láskyplném a uctivém manželství. Narodil se nám syn Semjon, kterému je nyní 22 let. Jeho život se dramaticky změnil, když potkal Ljudu. Brzy s ní začal trávit většinu času a často nechával svůj pokoj v našem dvoupokojovém bytě prázdný.
Pak Semjon zničehonic oznámil, že Ludmila je těhotná a že spolu plánují bydlet. Vzhledem k tomu, že oba ještě studovali, byla ta zpráva ohromující. Situace se ještě zhoršila, když Semjon oznámil, že se k nám stěhují. Ludmilino chování v našem domě bylo prostě hrozné.
Jedla všechno po sobě, včetně jídla připraveného speciálně pro Antona.Když jsem uvařila něco, co se jí nelíbilo, vyžadovala, abych to uklidila, bez ohledu na ostatní. Její pocit oprávněnosti šel tak daleko, že mě při jiné hádce vyhodila z pokoje mého syna.
Probrala jsem situaci s Antonem, který navrhl, abychom strávili léto na dače, a doufala, že se situace časem zlepší. V září jsme se vrátili s nákupem, ale zjistili jsme, že zámek byl vyměněn a syn je nepřístupný. Po vstupu do domu s pomocí zámečníka jsme našli nepořádek, všude byly odpadky a špinavé nádobí.
Když se Ludmila konečně objevila, obvinila nás z vloupání. Její chování bylo šokující, ale ještě víc nás překvapilo, že nebyla viditelně těhotná. Večer se Semjon vrátil a přiznal, že Ljuda těhotná není. Jen se jim líbilo bydlet bez nás a vyměnili zámek, aby nás déle nepouštěli.
Rozzuřená a s úlevou jsem trvala na tom, aby Semjon Ludmilu okamžitě vystěhoval. Navzdory své neochotě se za ní vydal i s jejím kufrem. O týden později se Semjon vrátil domů sám a odmítl byť jen zmínit Ludino jméno. Navzdory rozruchu se mi ulevilo, že je konečně po všem.
