Žeňa žil na vesnici se svou babičkou. Matka ho opustila hned po narození a někam zmizela. Jednoho dne ho oslovil soused a požádal ho, aby mu pomohl najít ztracenou krávu. Nedaleko opuštěného starého statku zaslechl Ženka podivné kňučení. Byl k smrti vyděšený, ale vydal se za zvukem.
Největší strach měl z toho, že by to mohla být myš. Uviděl červenou kuličku novorozeného štěněte. Muselo být odloženo na staré farmě a ponecháno napospas smrti. Proto dostal jméno Foundling (nalezenec). Žeňa by si štěně vzal k sobě, ale bál se, že ho babička nepřijme, a tak přemýšlel, kam ho schovat.
Rozhodl se, že ho schová přímo na opuštěném statku. Podle jeho názoru to bylo nejvhodnější a nejspolehlivější místo. Žeňa si z díry a lepenkové krabice postavil něco jako boudu. Naštěstí bylo léto, takže pes nezmrzl. Přišlo září. Začal školní rok.Po škole posbíral všechno, co se dalo jíst, a utekl do svého nalezince.
Jednoho dne přiběhl k boudě, ale Nalezenec tam nebyl. Velmi se vyděsil a začal ho hledat, ale marně. Začalo se stmívat. Zoufale klopýtal k domu, ale… najednou zaslechl zakňučení a rozběhl se k tomu zvuku. Byl si jistý, že je to Nalezenec. Celý potrhaný a ošuntělý kulhal na přední tlapku.
Musel být bit velkými psy. Jak křičela jeho babička, když přišel domů pozdě a celý od bláta. Podzim se blížil. Nastal čas dešťů. Díru, kde štěně spalo, začala zaplavovat voda a štěně začalo mrznout. Ženě se nepodařilo boudu zateplit. V zimě nevěděl, co má dělat.
Držel jsem si ho u těla a snažil se ho zahřát, i když jsem byl promrzlý na kost. Vracel se domů pozdě a celý od bláta. Babička Žeňovi nadávala a nechápala, kde je a proč je celý od bláta. Jednoho dne se Žeňa při zahřívání nalezence otřepal a onemocněl.
Měl vysokou horečku, přijeli zdravotníci a diagnostikovali mu akutní bronchitidu a klid na lůžku. Ať se babička snažila vnuka léčit sebevíc, nic nezabíralo: teplota neklesala a on pořád brečel – celý polštář měl mokrý. A Ženka se pořád snažila někam utéct.
Babička nechápala, co se děje, a tak se rozhodla zajít za sousedkou a zjistit, proč se její vnuk po nalezení krávy změnil. Sousedka jí pověděla o vnukově tajemství. Babička si přehodila přes hlavu šátek a běžela na starý statek, vyzvedla Nalezence, přinesla ho domů, nakrmila ho, vykoupala a položila vedle Žeňi.
Šla do kuchyně a odtamtud křičela: Vstávejte, vy darmožrouti, je čas jíst, takhle budete spát celý život. Žeňa se probudila z olizování od Nalezence. Byl tak šťastný a nadšený, že mu opadla horečka a úplně se uzdravil. Teď už se Žeňa babičky nebojí, protože ví, že je to ten nejhodnější člověk na světě.
