Je mi 75 let. Jsem zdravý. Cítím se dobře. Nejsem pověrčivý, ale myslím, že jsem měl smůlu! Najednou se mi udělalo špatně, omdlel jsem a pak jsem strávil skoro měsíc v nemocnici. Zlomila jsem si nohu… Dcera mě vzala k sobě domů. Zůstal jsem u ní téměř rok.
Pak jsem si všimla, že se na mě můj zeť divně dívá. Přišel domů z práce naštvaný a v poslední době se mnou ani nepromluvil. Cítila jsem se nepříjemně: nerada vytvářím problémy.Řekl jsem dceři, že se chci vrátit domů.
Můj zeť mi nabídl, že zůstane navždy, i když jsem věděla, že už mě nikdy nechce vidět. Sbalila jsem si věci a odjela domů. Čekalo mě však velké překvapení. Moje věci ležely u vchodu. Vešel jsem do domu a tam seděl cizí muž. Řekl mi, že můj dům je na prodej a že ho kupuje, že mi dá polovinu peněz a zbytek následující týden.
Všechno jsem pochopila. Zavolala jsem dceři. Jak mi to mohli udělat? Ztratili soudnost. O hodinu později stála moje dcera s manželem před mým domem. Dcera se styděla a prosila o odpuštění, ale zeť zvýšil hlas a řekl, že jsem nevděčná.
Dovedete si představit, že ten drzoun si myslel, že bych mu měla děkovat za to, že prodal můj dům bez mého souhlasu? Požadoval jsem, aby můj dům vyklidil, a řekl jsem své dceři, že kupující by měl dostat své peníze zpět. Ale ten nestydatý zeť řekl, že polovinu z nich utratil.
Dceři jsem odpustila, ale byla jsem velmi rozrušená. Už nikdy nebudu nikomu věřit. Už nikdy neopustím svůj dům. Nechápu, jak mohli přijít na tak směšný nápad.
