Manželka mě přivítala unavená, i když v domě nic nedělala – začal jsem tušit, že něco není v pořádku, a domluvil jsem si kontrolu.

S manželkou jsme spolu od střední školy. Jsme manželé dva roky. Nedávno se nám narodil syn. Káťa je nyní v dekretu. Často se hádáme, ale hádáme se 10 minut a zášť držíme 2-3 minuty. Dá se říct, že máme na sebe štěstí. Nikdy mezi námi nedošlo k žádným větším neshodám. Všechno by bylo v pořádku, ale náš rodinný život se v poslední době změnil, ne k lepšímu.

Začala jsem si všímat, že něco není v pořádku. Káťa je pořád unavená, doma toho moc neudělá. Když přijdu domů, není doma uklizeno, večeře není hotová. Žiju z polotovarů, které se vaří ve spěchu, když přijdu domů. Později jsem si všimla, že si Káťa kupuje nové věci – kabelky, podpatky, šaty. Tady ani nemusím nic říkat.

Všechno bylo jasné, ale rozhodla jsem se, že se Káti nebudu ptát, co se děje, ale udělám jí nečekané překvapení. Obecně pracuji jako blázen, abych nejen zabezpečila rodinu, ale také abych ušetřila na naše sny a cíle. Abych mohl odejít z práce dřív, musel jsem se 2 dny před dnem zamýšleného překvapení pachtit až do vyčerpání.

Vzal jsem si volno z práce a spěchal domů. V hlavě jsem už měla představu svého manžela v našem domě. Dokonce jsem volila slova, jak s ním a s Káťou začnu rozhovor, a přemýšlela jsem, kdy bych mohla podat žádost o rozvod, aby to dítě snášelo snáz. Moje představivost zkrátka pracovala naplno. A tak jsem dorazila. Otevřela jsem vchodové dveře a už jsem chtěla běžet do ložnice, když jsem uviděla starší ženu, která seděla vedle našeho dítěte.

“Antonina Pavlovna,” představila se, “jsem chůva Ljoši. Měli jste vidět můj obličej! Bylo na ní velkými písmeny napsáno ‘nerozumím’. Ale ještě hůř jsem se tvářila, když jsem zjistila, že Káťa není doma. My tři jsme se rozhodly, že na ni počkáme.

Přišla a vysvětlila mi, že už ji nebaví sedět mi na krku, že chce prosté ženské radosti a že se stydí chtít po mně peníze, protože vidí, že už takhle mám v práci těžkou práci. A tak se moje Káťa rozhodla jít do práce. Hrozně jsem se smála, ale Káťa to nechápala. Řekla jsem jí, že jsem čekala, že doma potkám cizího člověka, a ne cizího. Jen zakroužila očima a já se smála celý den.

Související Příspěvky