Shodou okolností zemře Olinina sousedka a ona odkáže svůj byt dceři. V tomto bytě nyní žije početná rodina. Baví se, ale jen pro sebe. Každý den pořádají opilecké koncerty, které obvykle končí rvačkami. Sousedé střídavě volají policii, ale pokud se dnes podařilo obyvatele tohoto nešťastného bytu uklidnit, není jisté, že se to zítra nebude opakovat.
Tady je poslední případ, který se týká naší Oly, která nedávno porodila dceru. Všichni chápeme, že každý má dovolenou, ale ne v tomto případě. Oni mají svátky pořád. Navíc jsou v chruščovovských bytech tenké zdi, všechno je slyšet.
Ten den se tam buď hádali, nebo se lidé bavili.Křik byl ale slyšet v celém vchodu. Olja to nevydržela, vzbudila svého manžela, který byl na hlučná shromáždění sousedů dávno zvyklý a nyní klidně spal. Řekla mu, aby dohlédl na jejich malou dcerku. -Bůh ví, že jsem to myslela dobře!
Nechala dceru s manželem a vyšla před vchod. Kráčela velmi jistým, rychlým krokem. Když došla ke dveřím, nejprve zdvořile zaklepala, ale rychle si uvědomila, že hlasitou hudbu nemusí slyšet. Začala tedy nepřetržitě zvonit a otevřela jí opilá sousedka Tanka, dcera Lyudiny zesnulé babičky.
– „Co chceš?“ Žena se zmohla sotva na dvě slova. – „Vypni tu hudbu a dopij.-Olja řekla sebevědomě. V odpověď se Táňa pokusila zavřít dveře, ale Olja jí před ně dala nohu, aby jí je nemohla zabouchnout před nosem.
Táňa se ohnala pěstmi a Olja v návalu vzteku omylem strhla opilé dámě řetěz a udeřila ji do obličeje. Táňa nohama kopla Olhu do břicha. Olja se chytne sousedky za vlasy a vytrhne jí kus vlasů a Táňa zběsile křičí. Na místo přicházejí muži a sousedé oběti oddělují.
Je přivolána policie. Olja si bití nahrává. Tanyini sousedé jí nevěří, kdo by věřil alkoholikovi? Přestože nejsou žádní svědci a bití je na místě. Ani jeden z nich nebyl pohnán k odpovědnosti. K dalším opileckým výpadům už nedošlo.
