Ráno se Anna probudila brzy. Její manžel se ještě nevrátil z noční směny. Věděla, že se nasnídá a půjde spát a večer půjdou ke tchyni na oslavu. Aniččin vztah s tchyní byl normální. Její vztah s manželem byl konzervativní a ani o svátcích od něj neslyšela vlídné slovo.
Na prahu stál Vasja, který se vracel ze šichty. Hanna mu prostřela stůl a řekla: „Ať se nasnídá. -“Vášo, já jsem prostřela. -Kam jdeš? -Co tím myslíš? Do salonu. Zapomněl jsi, že je svátek, jedeme k tvé mámě. -Aha, zapomeneš s sebou. Anna šla do salonu, kde pracovala její stará kamarádka Naďa.
Na stole její kamarádky ležela obrovská kytice květin. – „Ach, Anko, nebudeš tomu věřit, přijdu do salonu a na prahu stojí kytice mých oblíbených lilií. -Kdo? Sergej? -No, kdo jiný by mi dal dárek? Ráno jsme ho viděli, někam běžel, asi pro květiny. – „Naďo, už by ses měla vdát.
Podívejte se, jak tvrdě pracuje. – „Co ti ten tvůj dal?“ „Když má čas, má jednu směnu za druhou. Přišel domů a šel si lehnout. -Ano, ale on ti nevykládal vagony a nepracuje v dole. Pracuje na směny. Je to vzácný lenoch. Jsi s tím spokojená?
– Ano. – Dobře, sedni si. Uděláme tě krásnou. Vasja tě nepozná! Anna šla domů přes květinový trh. Měla nový účes a chtěla, aby všichni viděli její krásu. Její zvolená cesta ji však mrzela. Na trhu byli jen muži a všichni kupovali květiny pro své ženy.
Když přišla domů, čekal na ni Vasja, už oblečený. Aňa se snažila manželovi naznačit, že chce také květiny. -“Vašo, prošla jsem trh, je tam tolik květin. Proč sis nějaké nevzal sám? Teď tam budeme muset jít znovu. A tak šli na trh a Aňa si myslela, že jí manžel koupí kytici, protože ty růže byly tak krásné.
Ale on šel k chryzantémám: „Aňo, budou se tvé matce líbit? Váša zaplatil účet. A Ania odešla a zadržovala slzy. Přišli do domu její tchyně, kde byli manželovi bratři se svými ženami. Celý kout byl pokrytý květinami a všichni muži dávali květiny svým ženám. Dne 9. března podala Anna žádost o rozvod.
