Polina přijela do města, když nastupovala na medicínu. Na nádraží se seznámila se svým osudem, Dimou. Dívka se mu okamžitě zalíbila a společně nastoupili na univerzitu. Shodou okolností tam Dima studoval také, už ve třetím ročníku.
Po náročném sezení se mladý pár začal vídat častěji. Chodili spolu celé noci a o půl roku později se vzali. Oba pracovali ve stejném obchodě s alkoholem, Dima měl jednopokojový byt, a tak žili spokojeně. Ale jak roky plynuly, Polina nemohla otěhotnět.
– „To je v pořádku, máme před sebou ještě spoustu let,“ uklidňoval ji manžel. – „Ty jsi pořád nervózní, na tebe to taky působí a máš spoustu práce,“ řekl.Jednoho léta se však Polina cítila naprosto nesvá. Bylo příliš horko, všichni byli protivní a pachy byly nepříjemné.
Chtěla co nejdříve odjet z města k moři, aby si odpočinula. Polina se přehrabovala ve skříni a našla těhotenský test. Nedoufala v něj, ale rozhodla se ho pro jistotu zkontrolovat, zvlášť když měla zpoždění. A jak se ukázalo, byla těhotná!
Polina dokonce skákala štěstím a ten večer uspořádala slavnostní večeři, ale Dima přišel z práce pozdě. Polina už v té době usnula. A ráno, zatímco Dima spal, se Polina rozhodla vyprat prádlo a manželova košile byla cítit cizím parfémem.
Na manželově krku byly stopy po polibcích… Když se Dima probudil, okamžitě se přiznal: -“Chci dítě, ale s tebou to nefunguje. Ano, našel jsem si jinou ženu, ta už má syna. A o synovi se mi zdálo. Dima odešel.Polina mi nikdy neřekla, že je od něj těhotná. Myslela si, že by s ní zůstal kvůli dítěti, ne z lásky.
Takže už žádná láska nebyla. Uplynulo několik let. Polinin syn sportoval a blížil se den soutěže. Ráno šli do sportovního areálu a jejich syn obsadil druhé místo. Šťastná Polina se synem šla na autobusovou zastávku, když vtom se ozval až příliš známý hlas, který vyslovil její jméno.
-“Polino… Jsi to opravdu ty, vypadáš skvěle! A tvůj syn… je stejně starý jako my. -Ano, Dimo. To je tvůj syn. Ale ty jsi dala přednost jiné rodině s cizím dítětem. A teď musíš žít s pocitem, že ses vzdala svého štěstí.
