-Galino Ivanovno, zdravím vás, – řekl Péťa, když uviděl svou učitelku. Žena pokračovala v chůzi drobnými krůčky a neotáčela se. -Galino Ivanovno, doprovodím vás domů, – zkusil to Péťa znovu. Ale žena se na jeho monolog ani neotočila.
– „Možná si mě nepamatujete, já jsem Péťa, chodil jsem do stejné třídy s vaší dcerou Irou,“ řekl Péťa, přistoupil blíž a položil křehké ženě ruku na rameno. – „Potřebuju se dostat domů,“ řekla žena roztřeseným hlasem a její oči se vyděšeně dívaly z oken výškových budov.
– „Ale nejsme ve vaší čtvrti, nastupte si do auta, odvezu vás. Cestou k domu učitelky si Péťa uvědomil, že Galina Ivanovna je nemocná.Nic si nepamatuje a nechápe, co se kolem ní děje. Na jejich dvoře už pobíhá vyděšená Ira a hledá matku.
Když Péťa vedl Galinu Ivanovnu ke vchodu, Ira se k nim okamžitě rozběhla. -“Děkuji vám. Moc vám děkuji… Mami, kam jsi šla? Běhala jsem všude možně. – „Iro, už sis udělala úkoly?“ začala Galina Ivanovna. Péťa pomohl Irině přivést matku domů. Když Galina Ivanovna usnula, Ira postavila na čaj a začaly si povídat, vždyť už je to osm let, co odešly ze školy.
-“Byla jsem vdaná. Ale když matka začala mít výpadky paměti, začala se chovat jako dítě… Můj muž to nevydržel a odešel. Nedivím se mu, je to těžké pro mě, ale i pro něj… Ještě že nemám děti, jinak bych neměla na nic čas. Moje máma si myslí, že je mi dvanáct let. Takže je to strašně těžké… a jak se ti žije?
V Iryně se znovu probudily staré city k její středoškolské lásce Péťovi. Na střední škole spolu dokonce chvíli chodili, ale rozešli se kvůli nějaké hlouposti. Pak Iryna zjistila, že se Péťa oženil s jejich spolužačkou, a dlouho nemohla pochopit, jak si to mohl dovolit.
– „Vzal jsem si Táňu, byla to náhoda, sami jsme tomu nerozuměli. Ale po roce rodinného života jsem pochopil, že to byla chyba. Rozvedli jsme se a nemáme děti. Dobře, už je pozdě, jdu pryč. Ale vrátím se, Iro… slibuju, že se vrátím.
Ira se smutně podívala z okna. Chápala, že tak těžký život s velkou mámou je nad síly cizího člověka. Ale druhý den Péťa skutečně přišel. Své slovo dodržel. A pak začal chodit stále častěji. Iře svitla nová naděje.
