Telefonát od přítele rozdělil Mykolův život na „před“ a „po“. – „Koljo, řeknu ti novinku, ale musíš navzdory svému vzteku přijet do nemocnice. -Co se děje? O čem to mluvíš, o jakém hněvu? -Můj muž Oleg a tvoje žena jsou Kosáci a jsou jimi už dlouho.
Ale o tom tady nemluvíme. Měli nehodu, velmi ošklivou. Oleh je v pořádku, ale vaše žena Táňa… Je ve městě, je to velmi zlé, přijeďte rychle. Po této zprávě Mykola nevěděl, jak reagovat.Jeho nejlepší přítel z dětství celou dobu podváděl svou ženu. Jak je to možné a jak si toho mohl nevšimnout?
Automaticky se však začal připravovat, jeho žena byla na pokraji smrti. V nemocniční recepci se Kolja málem pohádal s Olegem, ale oddělila je ochranka. – „Kolo, já všechno chápu, teď jsi rozzuřený. Ale je to moje chyba, byl jsem neodbytný… neviň z toho Táňu.
Raději jí pomoz, mě do jejího pokoje nepustí, ale tebe ano. -Samozřejmě, že mě tam pustí, jsem muž, ne ty! Mykola přemýšlel, co má říct své dceři, která se chystala porodit, a zavolal otci:-Tati, nemůžu se dovolat mámě, je všechno v pořádku?
Jde o to, že si tvoje maminka zlomila nohu a dáváme jí ji do sádry. Spojení je tady přerušené, zavolám ti později. Mykola sebral odvahu a vstoupil na oddělení. Sotva poznal svou Táňu, celou obvázanou a takovou cizí…
Doktoři říkali, že na ni musí hodně mluvit, aby se vzpamatovala.A pak budou muset provést operaci. Ale Táňu bylo třeba co nejdříve přivést k vědomí, jinak by ji operace nezachránila. Nikolaj měl několik dní k dobru, ale jak to mohl udělat?
Začal se svou ženou mluvit nepřetržitě, vyprávěl jí, co viděl za oknem, co jí nestačil říct. Dokázal se s ní pohádat kvůli její nevěře a dokázal jí okamžitě odpustit.A pak mu dcera znovu zavolala:
-“Tati, jsem máma! Máš vnuka. – „Gratuluji ti, dcero. Dej telefon k vnukovi, chci ho slyšet. Vtom se z telefonu ozval dětský pláč. V tu chvíli se Taťáně doširoka otevřely oči a zhluboka se nadechla. Okamžitě k ní přišli lékaři a sestry. Stal se skutečný zázrak.
