S námahou jsem se dovlekla na zastávku, pak jsem nastoupila a sedla si na první sedadlo. Tělo mě bolelo únavou. Odmítalo mě poslouchat. Od té doby, co jsem přišla o práci v kanceláři, to bylo těžké.
Míval jsem dobré postavení a moje rodina nic nepotřebovala. Jenže mě vyhodili kvůli pomluvám jednoho kolegy. Protože jsem byl jediným živitelem rodiny, byli jsme v dost obtížné situaci.
Zachránil mě však můj přítel, který mi nabídl práci na stavbě. Nemohl jsem nechat své tři dcery a manželku hladovět, a tak jsem nabídku přijal. Bylo to fyzicky velmi náročné, ale plat byl slušný. Jel jsem domů velmi unavený, když se přede mnou objevila krásná žena, dokonce dívka.
Byla velmi upravená a dobře oblečená. Zatřepala řasami a našpulila rty: “Člověče, uvolníte mi místo? Jsem rád, že jsem gentleman, ale v téhle situaci bych to fyzicky dlouho nevydržel.
Když jsem ji odmítl, lidé kolem mě začali křičet a posmívat se mi. Starší dámy si pod nosem mumlaly, že jsem nevychovaná koza, a ženy se na mě nesouhlasně dívaly.
Muž vedle mě té dívce ustoupil a plivl mým směrem. Neměl jsem sílu jakkoli reagovat, ale bylo to velmi nepříjemné. Myslím, že než někoho tak tvrdě odsoudíte, musíte nejprve pochopit všechny podrobnosti.