Říct, že jsem v šoku, je slabé slovo… Dnes jsem jel autobusem do Rivne a řidič tohoto autobusu na mě udělal velký dojem… Prostý pozdrav, poděkování za každé poděkování a cestou, když jeli, bylo mé překvapení k neuvěření…
Na zastávku přišly dvě děti, chlapec přišel zaplatit jízdné, zeptal se řidiče, kolik mu je? 9 odpověděl… A ten druhý? … 15 odpověděl chlapec… A řidič řekl: “To je jeden bílý.”
A taky že jo. Byl jsem mile překvapen… Jeli jsme dál a autobus nám zastavil kamioňák, něco se porouchalo a my jsme museli zastavit,
Ptá se, kolik? Řidič na mě mává… Na další zastávce nastupuje žena v těhotenském stavu a dává mi peníze na jízdné, řidič si je nebere, říká: “Pojďte, sedněte si, budete potřebovat peníze na doklady.
Jedu v příjemném šoku… Pak dacan zastavil, položil peníze a vystoupil z autobusu a co myslíte… Bohdan na muže zavolal a vrátil mu peníze.
Jsem ohromená, chci ti jen říct, že ti moc děkuju za to, že jsi, a přála bych si, abychom měli na Ukrajině víc takových lidí. Kéž Bůh vždy ochraňuje vás i vaše rodiny…..
