– “Tati, pozítří máme psát esej z ukrajinštiny o práci jednoho z našich rodičů. Budu psát o tobě, protože jsi učitel. A co maminka? Celý den chodí s vozíkem a prodává lístky. To je nějaká práce? Oksana neslyšela, co se dělo dál. Tiše pustila kliku a odešla do svého pokoje. Nedokázala pochopit, co právě slyšela. Tolik se snažila kvůli nim, kvůli své rodině, kterou nade vše milovala.
Světla v jejím pokoji se vždycky rozsvítila dlouho předtím, než se město “probudilo”. Každé ráno připravuje manželovi a dceři snídani. Zatímco oni ještě spí, ona se obléká a jde do práce. A pak stráví celý den v trolejbuse a poslouchá sprosté nadávky opilých a nevychovaných cestujících. Večer doma najde horu neumytého nádobí a špinavého oblečení. A tak se každý den táhne jako veverka v kole. Dělá pro ně, pro své nejdražší, co může.
A pak její dcera ve čtvrté třídě řekla, že její matka v práci nic nedělá. Oksanu to ranilo natolik, že začala plakat a křičet. Nemohla dceřina slova dostat z hlavy. Nevinila Sofii, vinila sebe. Oksana má přece diplom z pedagogiky a pracuje jako průvodčí v trolejbuse.
Možná udělala chybu, když se vzdala volného učitelského místa ve školství ve prospěch svého manžela. Myslela si, že to bude lepší. Protože Sofii byly v té době téměř tři roky, prodloužila si Oksana mateřskou dovolenou, aby se mohla o dceru starat až do jejích šesti let.
A když její dcera nastoupila do první třídy, ocitla se na seznamu nezaměstnaných. Nabídli jí tedy práci průvodčí ve vlaku, zatímco budou hledat něco v jejím oboru. Myslela si, že za měsíc nebo dva půjde do školy učit studenty. Ale už čtyři roky se jí nedaří z tohoto začarovaného kruhu vystoupit.
Ale proč má Oksana v srdci takovou hořkost?” Ráno ji překvapilo, když na prahu dveří uviděla rozespalou dceru s manželem. oksana jako by se nechumelilo předstírala, že o včerejším nepříjemném rozhovoru nic neslyšela a neví, a zeptala se: – Proč jsi vstala tak brzy, vždyť je ještě brzy do školy? “Dneska do školy nepůjde,” předběhl dceru otec.
“Sofie s tebou půjde do práce, protože musí napsat esej o tvém povolání. Oksanu manželovo jednání dojalo. Hádala, že jeho včerejší rozhovor s dcerou neskončil tím, co slyšela, ale byl dlouhý a náročný.
