Dojemný příběh jedné dívky, který nenechá nikoho lhostejným. Vždyť v ni nikdo nevěřil 04.05.2023 Táňa byla nejlepší žákyní na základní škole. Do školy chodila, jako by to byly prázdniny. Nikdy nepřišla pozdě a vždy byla velmi elegantně oblečená. Ve středních třídách se však její výkony začaly postupně zhoršovat. Začala dostávat dvojky a pak následovaly trojky. A pozdní příchody se staly zvykem.
Na střední škole se pak Tanya přestala učit úplně. Nějakou dobu dokonce chodila za školu. Její zevnějšek nechával mnoho důvodů k zamyšlení: pomačkané oblečení, špinavé boty a jednou přišla do školy v roztrhaných punčocháčích. Bohužel to vedlo k posměchu a šikaně ze strany spolužáků.
Táňa se chovala velmi tiše a uzavřeně, s nikým se nebavila, seděla sama. Učitelé ji neustále peskovali a třídní učitelka se k ní chovala naprosto profesionálně – křičela na ni, donášela na celou třídu, vyhrožovala jí, že ji nechá na druhém stupni. Jednou jí dokonce řekla, že nemá v životě budoucnost a že skončí jako drhlačka podlahy na záchodech. Tanya mlčky poslouchala a dívala se na ni odměřeně.
Ze školy odcházela jako první a vždycky chodila pozdě. Vedoucího třídy vždycky zajímalo, kam utíká, proč se z výborné žákyně stala propadlíkem, protože si ji dobře pamatoval ze základní školy. A tak se nakonec rozhodl, že ji bude sledovat. Zjistil, že žije ve starém baráku s matkou a mladším bratrem. Schoval se za domem a pozorně Tanyu sledoval. Ta se vrátila ze školy a začala nosit do domu vodu. Bylo vidět, jak těžce ji nese.
Pak přinesla kbelík se špinavou vodou, vylila ji a zase běžela domů. Pak někam vyběhla z domu. Nikita ji následovala. Ukázalo se, že spěchala vyzvednout bratříčka ze školky a zastavila se v obchodě, aby nakoupila nějaké potraviny. Zatímco nakupovala, Mykyta se rozhodla zeptat se kluků v sousedství na Táňu a její rodinu. Ti mu řekli, že dívčina matka je už delší dobu nemocná a nemůže pracovat.
Tanya se stará o sebe a svého bratra a ještě zvládá pracovat. Vypomáhala jako uklízečka a ráno jim zametala dvůr. Po tom, co viděl a slyšel, se Nikita Táni zastal, když na ni učitelka už poněkolikáté z plných plic zakřičela a řekla jí: “Mohla by ses aspoň jednou obtěžovat a zjistit, proč nechodí do školy včas. Jediné, na co se zmůžeš, je nadávat jí a nadávat jí před celou třídou.” Učitelka se dokonce před třídou zamotala a nereagovala. Celý učitelský sbor samozřejmě později zjistil, o co jde.
Učitelé se za svou lhostejnost a nezájem strašně styděli, a aby jí to vynahradili, rozhodli se jí pomoci. Nakoupili pro Táninu matku všechny potřebné léky, najali pro ni ošetřovatelku a rok jí plně platili její služby. Poté se Nikitini rodiče přihlásili, že jí budou pomáhat. Všichni byli šťastní: Tánina matka, které se později udělalo mnohem lépe, i samotná dívka, která byla za svou matku velmi šťastná a měla čas sama na sebe, stejně jako Nikita, která byla do Táni celé ty roky tajně zamilovaná a velmi se o ni bála.
