– Gianni, zbláznil ses? Jaká láska v jejím věku? V jejím věku se osobní život nevybuduje. V jejím věku vaříte a staráte se o vnoučata. K čemu je taková babička dobrá? – Rita se rozhořčila – Rito, to neříkej. Je jí teprve 55 let. Zaslouží si osobní štěstí, když se o nás tolik let starala. A děti si může vzít tvoje máma.
Nejedna tchyně je důchodkyně, která má volný čas. O květnových svátcích se Rita rozhodla jít s přáteli na malou oslavu. Byl to večírek pro dospělé, a tak s sebou vzala jen svého manžela. A pak vyvstala otázka, kam s dětmi. Zavolala tchyni a řekla: “Potřebujeme dovolenou, tak děti necháme u tebe.”
Ta jí však neomaleně odpověděla, že má ve stejný den domluvený termín a nemůže ho zrušit. Rita byla strašně rozhořčená. Zaprvé, jak může být pro člověka ve věku její tchyně něco důležitějšího než vnoučata. Za druhé, dívka si byla jistá, že starat se o vnoučata je jedinou povinností lidí starších čtyřiceti let.
– Tak si je vezměte s sebou. Nebudou překážet, jsou klidné a čerstvý vzduch jim udělá dobře,” řekla Ritina tchyně Olga. – Říkáš nějaké lži. Svým sobectvím ničíš naše plány. Nějak se opožďuješ se svými schůzkami, drahá tchyně. Olga neodpověděla, velmi se urazila a položila telefon.
A Rita kypěla hněvem. Zavolala manželovi a začala si stěžovat. – Proč ji nutit? Ať jdou děti s námi. Nebudou zbytečné. Rozhovor s manželem jen přilil olej do ohně. A tehdy Rita přišla za mnou, svou kamarádkou, aby si postěžovala na svou těžkou situaci. – Jak můžu nechat děti u mámy? Stále pracuje.
A její tchyně je nezaměstnaná, má všechen volný čas na světě a ve svém věku ho utrácí za zbytečnosti. Nemělo smysl říkat Riti něco jiného, vždycky byla příliš tvrdohlavá. Nakonec vzali děti s sebou a všechno šlo skvěle, až na to, že tahle příhoda velmi zkazila vztah Riti a Olgy. Ale to je klasika žánru ve vztahu mezi tchyní a snachou.
