Káťa byla v práci. Jednoho dne k ní přišla cizí žena a přirovnala ji ke své kamarádce. Řekla, že jsou velmi zvláštní. Káťa tomu nevěnovala pozornost. Večer o tom řekla matce a ta byla z nějakého důvodu napjatá. Taky mě pořád s někým srovnávají! – Já nevím, mami.
Říkala, že máme s Irinou dokonce znaménko na stejném místě.” – Nevymýšlej si, žádné Iriny nemáme.” Káťa si všimla chvění v matčině hlase, bylo to celé divné. Její matka měla zdravotní problémy. Olga byla den ode dne slabší. Jednoho dne Káťa uslyšela matku plakat a pak se jí se vším svěřila.
Už to před tebou nemůžu skrývat, nejsi moje vlastní dcera. Nemohl jsem mít děti, viděl jsem tě v sirotčinci a uvědomil jsem si, že bez tebe nemůžu žít. Vzala jsem tě a přestěhovali jsme se do jiného města, aby nás nikdo nepoznal. Její matka byla nemocná a nebyla svá. Jak to všechno může zpracovat?
Celou noc nespala a vybavovaly se jí okamžiky z dětství: “Mami, co když je Iryna, ta žena na klinice, moje skutečná máma? Stává se, že děti jsou kopií svých rodičů, a znaménko je stejné.” – Všechno je možné, dcero, země je kulatá, v životě se dějí různé zázraky. dívka začala hledat tu neznámou, aby se dozvěděla o své matce.
Čekala na ni každý den ve stejnou dobu na stejném místě, až ji nakonec potkala a snadno zjistila adresu té Iriny.- Promiňte, vy jste Irina?” zeptala se nesměle Káťa.-Ano, a kdo jste vy?” žena přimhouřila oči.-Promiňte, ale nemohla jste rodit před osmnácti lety?”-Cože?” žena byla očividně v rozpacích.Irina byla skutečně Kátina matka.
Byly si tak podobné, že se to málokdy stává i v běžném životě.” – Panebože, doktoři říkali, že to dlouho nevydržíš… Dlouho si povídaly, Káťa jí vyprávěla o své nemocné matce. Irynin manžel vlastnil velkou lékařskou kliniku. Bylo jasné, že Olga má šanci na uzdravení. Vynaložili mnoho úsilí a žena se dále uzdravovala. Nyní měla Káťa dvě matky.
