V životě nikdy nevíte, jak se váš osud vyvine. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že se budu starat o člověka, který mě nenáviděl tolik let, kolik mě znal, a snažil se mi všemožně zničit už tak těžký život. Ale osudu neutečete, nemůžete před ním utéct a nemůžete se schovat. Toho dne se z ložnice ozval hlas mé tchyně. Požádala mě, abych se najedla. Rychle jsem otevřel ledničku, ohřál polévku a vložil do ní čerstvě osmažený řízek.
Nejspíš to byla vůně, která v ní vyvolala takový hlad. Položil jsem talíře na tác a pomohl jí posadit se. Nechtěl jsem se dívat, jak jí, a tak jsem spěchal z místnosti. Zezadu jsem slyšel jen tichá slova: “Děkuji ti, dcero. Jak dlouho mi tak říkáš? S manželem jsme se vzali před šesti lety. Neměli jsme hned možnost žít odděleně, takže jsem musela na vlastní kůži poznat krásu soužití s manželovou matkou.Nedalo se říct, že by mě Tamara Sergejevna neměla ráda.
Na veřejnosti mi všemožně lichotila a ostentativně se se mnou “kamarádila”. Doma mě začala všemu učit a bez jejího pokynu jsem nemohla udělat ani krok. Všechno, co jsem udělal, bylo špatně. Můj úspěch v práci byl ještě horší. Moje tchyně byla přesvědčená, že místo ženy je výhradně v kuchyni, u plotny s manželem. Pokud jsem nadšeně mluvila o novém školení nebo úspěšné reportáži, zavrtěla hlavou a omezila rozhovor na to, že její syn má zrovna hlad.
“Manžel mě před matkou neustále obhajoval a snažil se jí vysvětlit, že je na mě pyšný a velmi šťastný, že má takovou ženu. Ale ona měla svůj vlastní názor. Nakonec to dopadlo tak, že měla více životních zkušeností a vlastně se bála o naši rodinu, aby, když budu trávit více času v práci, neměl manžel další ženu.Taková argumentace mě prostě ohromila a už mě nebavilo to všechno poslouchat. Začal jsem se přistihovat při myšlence, že začínám věřit tomu, že člověk potřebuje mít oči na stopkách.
A že žena by neměla zůstávat dlouho v práci. Uvědomila jsem si, že s tím musím něco udělat, a položila jsem otázku na rovinu. Okamžitě jsme museli jít do pronajatého bytu. Bylo to velmi obtížné. Pomohlo mi povýšení. Měl jsem více peněz a život se postupně zlepšoval. Začali jsme vážně uvažovat o možnosti vzít si půjčku. A najednou se stalo něco nečekaného. Při vkládání špinavého prádla do pračky jsem si všimla rtěnky na manželově límci. Bylo to, jako by mě někdo polil studenou vodou.
Mohl mě můj milý podvádět? Rozhodla jsem se nezačínat hádku a nevyjasňovat si vztah předem a zjistit si to sama. Nebudu vám říkat, jak jsem se snížila k tomu, že jsem kontrolovala manželův telefon a počítač. Každý špinavý kousek oblečení byl každý den doslova zkoumán pod mikroskopem.A brzy vyšla najevo zvláštní skutečnost. Večer jsem si pečlivě prohlédla manželovu další košili a nic jsem na ní nenašla. Když jsem ji o pár dní později znovu vzala do ruky, jasně jsem na ní viděla červené stopy po rtěnce.
Manžel ji už nemohl nosit, byla celou dobu doma. Tak jak se na ní ocitly? Rozhodla jsem se zjistit, kdo by mohl navštěvovat mého manžela, a to i u nás doma. Řekla jsem jim, že přijdu pozdě na schůzku, ale stála jsem kousek od domu, abych vše viděla na vlastní oči. Představte si mé překvapení, když jsem uviděl tchyni! Ukázalo se, že nadále komunikuje nejen se svým synem. Stále se však snažila ohýbat svou linii a tvrdošíjně si stála za svým.
Jakmile zjistila, že pracuji déle, okamžitě k němu běžela s čerstvými horkými koláči. Nechtěl mi o tom říct. Bál se, že z toho udělám skandál, že ho matka pořád krmí a že mu moje jídlo vůbec nechutná. A já jsem se nechtěla s matkou hádat.Vešla jsem do domu právě ve chvíli, kdy byla tchyně v koupelně. Můj manžel tomu samozřejmě nepřikládal žádný význam. “No, moje matka si chtěla umýt ruce, tak co? Vyhodila jsem všechno prádlo z koše na podlahu a ukázala mu stopy po rtěnce na oblečení.
Byl samozřejmě překvapený a já mu vysvětlila, že to není poprvé, co tchyně zanechala takové stopy, aby se s námi pohádala a zničila nám s manželem klidný život. Tamara Serhijivna nejprve řekla, že si vymýšlím, že lžu. Ale jakmile jsem jí vzal kabelku a řekl jí, že se chystám vytřepat její obsah a najít vhodnou rtěnku, všechno přiznala. Ukázalo se, že si myslela, že nemůžu mít děti! Napadlo ji to proto, že jsme už léta manželé a stále nemáme děti.
Vůbec ji nenapadlo, že bychom si chtěli nejdřív vyřešit vlastní bydlení, abychom nějakou dobu žili sami pro sebe. Proč tedy vůbec stálo za to se brát, když jsme nehodlali mít hned děti? Její syn je samozřejmě úplně normální.Takže podle její logiky šlo o mě, všechny problémy našla jen v mé snaše. Myslela jsem si, že se na ni zlobím. Ale když jsem slyšela, co všechno jí manžel řekl a jak to řekl, uvědomila jsem si, že jsem se mýlila.
Nebyl jen zklamaný. Konečně si uvědomil, že mohlo dojít ke skutečnému rozpadu rodiny. Více než rok s ní prostě nekomunikoval, nezvedal telefon, a když ji viděl, jednoduše se otočil na druhou stranu. Tchyně se mi mnohokrát omlouvala, volala mi, plakala a prosila mě, abych s jejím synem promluvila. O všem rozhodla náhoda. V zimě onemocněla moje tchyně. Nevím, možná to byl trest shůry. Tato situace mi však umožnila odpustit jí.
A můj manžel samozřejmě přehodnotil svůj postoj k ní. Víte, co je na tom nejpodivnější? Právě v té době mi byla nabídnuta skvělá práce, kterou bylo možné vykonávat téměř výhradně na dálku? A jakmile se tchyni udělalo lépe, nabídla jsem jí, že ji vezmu k nám. Manžel se jen rozplakal a řekl, že ode mě takovou moudrost nečekal. Jakou moudrost? Život prostě dává všechno na své místo. A já se teď v klidu starám o ženu, která mi zkazila život. Je pro mě těžké ji milovat, jen svědomitě plním své povinnosti, protože je to matka mého muže.
