Nedávno mi bylo dvacet šest let. Ještě nejsem vdaná a nemám děti. Žiji pro sebe a tvrdě pracuji, protože chci udělat dobrou kariéru. Stanovil jsem si jasné cíle, kterých určitě dosáhnu. Je pravda, že můj plat je stále podprůměrný, ale to není to hlavní – důležité jsou vyhlídky.
Bohužel si kvůli svému nízkému příjmu nemohu v současné době dovolit pronajmout samostatný byt. Prozatím tedy nadále bydlím s matkou a sestrou v našem rodičovském domě. Matka je už dost stará a kulhá, takže téměř všechny domácí práce dělám já, protože nechci, aby se příliš unavila.
Jak už jsem řekla, mám sestru, je o šest let mladší než já a ještě studuje na univerzitě. Tam se seznámila se svým přítelem, kterého si nedávno přivedla k nám domů. Nejen proto, aby ho představila mé matce, ale aby u ní nějakou dobu zůstal. Nedávno si pronajali malý byt, ale teď to zřejmě začalo být s penězi velmi napjaté, a tak se rozhodli přijít k nám bez ohlášení.
Ani se nás neobtěžovali zeptat, jestli souhlasíme s tím, aby u nás bydleli. Dozvěděl jsem se to náhodou. Přišla jsem domů z práce a uviděla na chodbě nějaké tašky s věcmi. Zeptala jsem se mámy a ukázalo se, že se k nám chce na čas nastěhovat moje sestra se svým přítelem! Ale úplně mi to zapomněla říct, nebo aspoň mojí mámě, které byt patří.
Byla jsem šokovaná sestřiným chováním, které nás, řečeno na rovinu, prostě postavilo před hotovou věc. A tak jsem se jí osobně, bez váhání, zeptala, jestli je příliš drzá, když si domů přivedla svého přítele, aby tam bydlel bez jakéhokoli povolení. Odpověděla mi zcela klidně, že nemají kam jít. Řekla, že teď nemají peníze, protože jejího přítele vyhodili z práce a on si zatím nemohl najít jinou.
Nemohla jsem takový vzdor od své sestry vystát a řekla jsem jí všechno, co jsem měla na srdci. Připomněla jsem jí, jak měla doma pomáhat vlastní matce a celé týdny nepřišla, když byla nemocná, a teď přišla domů, aniž by se zeptala na rande s nějakým mužem! Nakonec strávili noc u nás a ráno šli ke svým kamarádům. A já si to nevyčítám, protože lidem to vždycky neprojde.
