Nikita a Marina milovaly extrémní sporty. Jezdili spolu na motorce a na všechno zapomínali. Jednou Nikita tak zrychlil, že měl nehodu. Byl okamžitě převezen do nemocnice a strávil několik dní na jednotce intenzivní péče. Marina chodila do nemocnice každý den čekat na výsledky.
Lékař jí řekl, že Nikita má mnoho zlomenin, ale nejnebezpečnější je kyčel. Nyní je Nikita upoután na invalidní vozík a potřebuje zvláštní péči. Marina by udělala cokoli, aby svého milovaného postavila zpět na nohy. Vzala Nikitu do jednopokojového bytu. Začala tvrdě pracovat, brala brigády, aby pokryla všechny náklady na Nikitinu péči.
Koupila mu speciální matraci, chodítko, invalidní vozík, cvičební pomůcky, spoustu léků a masáží. Aby Nikita mohl zůstat celý den sám doma, zatímco Marina pracovala, najala zdravotní sestru. Z pečovatelky se vyklubala hezká žena, o něco starší než Marina. Když přišla na návštěvu, Nikita jen zářil štěstím a Marina byla ráda, že se mu daří lépe.
Když se Nikita úplně uzdravil, řekl Marině, že ji opouští: -“Musíš pochopit, že jsem se do této sestry zamiloval celým svým srdcem. Nemůžu jinak. – “A co my? Myslel jsem, že budeme mít rodinu, že budeme pořád spolu. -Marino, to sis myslela jen ty.V té době ji přijeli navštívit Marinini rodiče. Viděli, že má jejich dcera zlomenou ruku, ale Marina dlouho mlčela.
Pak se konečně zhroutila a všechno matce řekla. -“Nemůžeš vrátit čas a prohlídku, kterou ti bot poskytl. Ale můžeme vám vrátit peníze, které jste utratili. Pracoval jsi nepřetržitě, obětoval ses, tvůj otec a já jsme také poslali peníze. A celý rok jsi ho živil a kupoval jsi mu drahá auta a vybavení. Prostě toho využil a odešel.
Marinina matka volala Nikitovi a ten se jen smál do telefonu své tchyni, která se tchyní nikdy nestala. – “Tak to vyřešíme u soudu,” rozhodla matka. U soudu se Nikita bránil, jak jen mohl: -Zrušily se dobré skutky? Pomáhala z vlastní vůle. – “A ty jsi tu pomoc přijala z vlastní vůle. Nyní je pro tebe Marina cizí. Soud rozhodl, že Nikita je povinen Marině zaplatit celou utracenou částku.
