Hryhorij Kornij pracoval jako mechanik v zemědělské společnosti. Měl dům, hospodářství (prasata, kachny, husy, nutrie), 4 zeleninové zahrady, plný dvůr strojů, hodnou pracovitou ženu Marii a dvě děti. Jeho nejstarší syn Maksym je již ženatý a žije v sousední vesnici.
Jeho mladší dcera Uljana nedávno dokončila studium medicíny. Hryhorij Kornij vždycky věděl, jak vydělat peníze, protože měl zlaté ruce. Všechno se mu v životě podařilo, jen kdyby si naši krásnou Uljanku dobře vzal, aby nepočítala ani halíř. Hryhorij Kornij měl nejlepšího přítele Petra Omelčenka.
Nejednou si spolu dali pár skleniček v místním baru. Petro Omelčenko provozoval ve vesnici vepřín a také prodával zemědělské produkty do okresního centra. Měl jediného syna Jurije. A tak chtěl Hryhorij dát svou dceru Petru Omelčenkovi, svému jedinému synovi.
“Dcero, vezmi si Jurije Omelčenka, budeš žít jako sýr v másle – Otče, já miluji někoho jiného. Toho nepotřebuji, ani s pytlem peněz. Nebýt jeho otce, neměl bych za sebou nic. -Mykola Antoniuk se nedávno vrátil z armády. Už si našel práci v okresním centru. “Na podzim se budeme brát.” – Zbláznila ses, Uljano?
Našla sis nějakého chudáka? Nemá nic, nejenže je sirotek, vyrůstal u tety, ale nikdo mu nepomůže. Teta sama žije jako žebračka a synovci nepomůže ani penězi, ani laskavostí, protože nic nemá. Na dvoře má pět slepic, psa a kočku. Uljana klidně vyslechla otcova slova a pak pevně řekla: “Za Jurka Omelčenka se nevdám!
To je ono! Druhý den se Uljanin otec sešel s potenciální dohazovačkou. Popíjeli, jedli, zpívali a rozhodli se, že následující víkend půjdou na dohazovačku.Děti by neměly odporovat svým rodičům, tečka! Hryhorij Kornij se vrátil domů a hned na prahu řekl své ženě, že zítra budou muset zapíchnout prase, protože “opil” svou dceru a ta je teď Jurkovou nevěstou.
Příští víkend očekávejte dohazovače. Manželka začala svému muži vyčítat jeho opilost a neuvážený čin: “Grigoriji, co to děláš? Jsi snad otrokář? Uljana není váš majetek. Musíš ji přesvědčit slovy, ne ji nutit, aby si vzala někoho, koho nemiluješ. Uljana všechno slyšela ze svého pokoje. V noci si sbalila věci do malé tašky.
Napsala matce dopis na rozloučenou, pak vylezla oknem a utekla za svým milovaným Mykolou. Vzali se bez svatby a pronajali si pokoj v obecním bytě. Hryhorij Kornij se s dcerou rok nestýkal a matka za ní jezdila každý měsíc. Po smrti Mykolovy tety zdědil starý dům.
Mladý muž byl pracovitý, a tak se rozhodl postavit nový dům. Jakmile začali stavět starý dům, Kornij se divil, jak to, že má Mykola tak šikovné ruce: všechno uměl, všechno pochytil za pochodu, přestože byl tak mladý. Jednoho dne přišel k mladým na dvůr, nabídl jim pomoc a oni se usmířili. o šest let později měli Mykola a Uljana luxusní dům, velké hospodářství a dva syny.
Všichni ve vesnici je nepřestávali obdivovat. A Jura Omelčenko stále seděl svému otci na krku. Byl to dvakrát rozvedený povaleč. Uljanini rodiče si to se zetěm rozmysleli a všem řekli, že teď mají dva syny a dceru.
