Aljoša byl do své ženy blázen. Ani po několika letech manželství stará vášeň nepolevila. Pracoval jako vědecký pracovník, měl sice malý plat, ale na živobytí mu to stačilo. Káťa pracovala jako kosmetička v nejlepším hotelu v jejich městě. Každý den měla zajímavá setkání s krásnými ženami a při pohledu na ně se Káťa snažila být jako ony.
Měla dobrý vkus, byla vždy upravená a nosila krásné šaty. Nikdo však nevěděl, že pod elegantními šaty nosí punčocháče s dírou a že podrážky jejích krásných bot se několikrát odlepily. Káťa svého muže velmi milovala. Pochopila, že se k sobě hodí, podporoval ji, byl láskyplný, při každé příležitosti ji obdarovával a snažil se ji překvapit.
Ale Kátě stále něco chybělo, vzrušení. A tak do jejího života vstoupil Andrej. Byl o osm let mladší než ona. Byl to vysoký pohledný muž, který řídil sportovní auto. Káťa pochopila, že jako člověk je Andrej prázdný a nezajímavý. Nikdo nedosahoval úrovně, kterou nastavil její manžel Aljoša.
S Andrejem však Káťa získávala přesně to vzrušení, které jí s manželem chybělo. Líbil se jí neustálý extrém. – “Co když na to přijde a požádá o rozvod? Víš přece, že si nenajdeš jiného muže, jako je on, ne?” Všichni mí přátelé měli obavy. “On na to nepřijde, všechno pečlivě skrývám.
Převlékám se, aby mě lidé na ulici nepoznali, často měním dopravní prostředky, nosím brýle a šátek. Dva různí lidé, Aljoša si toho nevšimne. Tak si Káťa našla milence. Vše však neprobíhalo tak hladce, jak očekávala. Olena si všimla změny v chování své ženy. Dříve chodila z práce domů spokojená, i když bývala unavená a jediné, co chtěla dělat, bylo spát.
Začala více dbát na svůj vzhled, i když byla vždy velmi upravená, ale začala být pozornější. -Aljoša seděla zamyšleně před oknem a přemýšlela. Možná bych se měl své ženy zeptat do očí. Uvidíme, co se stane. Ale kdybych si to vymyslel, byl by to skandál. A já nechci kazit dokonalý rodinný život.
Aljoša začal zavírat oči před sebemenším náznakem nevěry nebo podivného chování své ženy. Přišla pozdě, někdo ji odvezl domů nebo ucítila vůni mužského parfému. Roky plynuly a stáří si vybíralo svou daň. Aljoša začal mít výpadky paměti. Někdy ztrácel vědomí, a když se probral, dlouho nechápal, kde je.
Někdy zapomněl na všechny své přátele. Na všechny kromě Káti. Káťa tu pro něj byla vždycky. Trápila ji manželova nemoc a uvědomovala si, že mu nezbývá mnoho času. Po dalším záchvatu Aljoša se zavřenýma očima řekl: “Já vím, Káťo. Vím, co se stalo, když jsem byl mladý.
Jsem vděčný za to, co jsi pro mě udělal… a neudělal. To byla Aljošova poslední slova. Káťa byla v šoku. Pochopil, že Káťa uvažuje o rozvodu, ale později se této myšlenky vzdal. A věděl, že ho manželka neustále podvádí, ale přesto tu pro ni vždycky byl.
