S Olegem žiji v civilním manželství již 4 roky. Nedávno jsme se však rozhodli, že se chceme vzít oficiálně. Podali jsme žádost na matriku a dostali jsme další měsíc na rozmyšlenou. Právě v tomto období jsem byl vyslán na služební cestu do jiného města, nechtěl jsem tam jet, ale byla to moje práce a neměl jsem na výběr.
S Olegem jsme byli neustále na telefonu, neustále jsme si dopisovali. A teď zbývalo ještě pár dní a já se konečně musela vrátit domů. Každý večer jsme si před spaním povídali s naším milým. Plánovali jsme svatbu, probírali všechny detaily, seznam hostů, menu. Vždycky jsem mu říkala, jak moc ho miluju, a on mi to oplácel.
Zavěsil telefon a já ho chtěla také položit, když jsem najednou uslyšela známý hlas. Byla to žena, Oleg zapomněl vypnout telefon a já slyšela jejich rozhovor. Když jsem začala poslouchat ženský hlas, uvědomila jsem si, že je to moje nejlepší kamarádka.A nejhorší bylo, že se mi ti dva smáli, mým představám o svatbě a naší společné budoucnosti.
V tu chvíli se mi strašně hnusilo, že s ní probírá náš vztah. Pak můj přítel začal mluvit o tom, že vůbec nejsem krásná a že si zaslouží lepší ženu. Časem se všechno uklidnilo a já už jsem chtěla položit telefon, když jsem uslyšela sténání a výkřiky. Pak jsem všechno pochopil, ale nemohl jsem tomu úplně uvěřit.
Celou noc jsem probrečela, protože jsem si nechtěla připustit, že se mi to stalo. Druhý den jsem zavolala své přítelkyni a předstírala, že o ničem nevím. Začal jsem jí říkat, že už Olega nemiluju a nechci se vdávat. Když jsem mu to všechno řekla jedním dechem, zavěsila jsem telefon.
Samozřejmě volal a psal, ale já mu neodpovídala. Posledních pár dní jsem byla na služební cestě a jen jsem plakala. Když jsem se vrátila domů, Oleg byl v práci. Sbalila jsem si věci a přestěhovala se do pronajatého bytu. Začal mě hledat a našel mě, když jsem se vracela z práce. Pak křičel na celou ulici, jak jsem nestydatá a jak jsem mu to mohla udělat.
Že se mnou strávil celé čtyři roky a já ho teď vyhodím ze života. Pak přišly urážky a já se na něj jen znechuceně dívala. Pak mi nabídli práci v jiném městě a já ji přijala, protože mě tu nic nedrželo. Od té doby uplynuly tři roky a já nemluvím ani s ním, ani s přítelem. Teprve teď se cítím lépe, sebrala jsem sílu a začala žít šťastně…
