V rodině máme dvě děti, mě a mou sestru Marinu. Maminka a tatínek se rozvedli a já otcovo rozhodnutí plně chápu. Mámin charakter je mírně řečeno trochu k smíchu. Je to velmi hlučná a hlučná žena, která ráda dělá scény z ničeho. Můj otec je její pravý opak.
Je velmi klidný a rozumný a já si myslím, že jsem jako on. A moje sestra Marina je naprostou kopií mé matky. Vždycky mi bylo líto, jak se matka chová na rodičovských schůzkách. Dokázala udělat takový povyk, když vybírala peníze na záclony nebo do třídního fondu.
Marina se nerada učila, ale uměla podvádět, šidit a podvádět. Maminka Marinu za takové triky chválila. Mně se takové věci nelíbily, a tak jsem se vždycky všechno naučila sama a zkoušky jsem skládala poctivě. Táta můj postoj podporoval. Po rozvodu Maryna přestala s otcem komunikovat úplně, ale já jsem s ním udržoval blízký vztah, i když se přestěhoval do jiného města.
Po maturitě jsem se rozhodl, že půjdu studovat na univerzitu tam, kde žil můj otec. Máma byla proti, ale táta naopak chtěl, abych bydlel s ním. Tak jsem se tam přestěhoval. Ve čtvrtém ročníku studia jsem se seznámila se svým manželem. Po mé diplomové práci jsme se hned vzali. Rodiče mého manžela však byli ve velmi špatném zdravotním stavu.
Po pěti letech jeden po druhém zemřeli.Během pohřbu mi zavolala matka: rozhovor ve mně zanechal velmi nepříjemný dojem. – “Je mi to samozřejmě líto, ale pokud vím, rodiče vašeho manžela měli pěkný velký byt. -Ano… brzy se tam budeme stěhovat. -Dobře, pak můžete úspory, které jste s manželem léta šetřili, převést na sestru.
-Proč by to dělala? Má dvě děti, není to pro ni snadné. A ty nemáš vůbec žádné děti a k tomu ještě byt. S matkou jsem nemluvila a vypnula telefon. V tak těžké době mi přišlo škoda, že volá jen proto, aby urovnala Marininu finanční situaci, a ještě na můj úkor. Byla jsem velmi rozrušená. Peníze jsem dal otci.
