Ráno není nikdy dobré. Lisa se probudila a kapala na ni voda. Otevřela oči a okamžitě vyskočila z postele. Celý strop byl pokrytý vodou. “Do prdele, vytopili ji,” pomyslela si Lisa a rozběhla se k sousedům. Antonina Petrovna, osamělá stará paní, bydlela v nejvyšším patře. Stála jako sloup.
Žena nechápala, proč kohoutek teče. “Ach, zlato, je mi to tak líto. Nevím, jak se to stalo,” řekla Antonina Petrovna a téměř se rozplakala. “Nebojte se, zavoláme instalatéra,” uklidňovala důchodkyni Lisa. Instalatér přijel a poruchu opravil. Divil se, že se kohoutek nerozbil už dříve.
Když muž odešel, Lisa šla dolů do svého bytu, aby uklidila. Celý volný den strávila drhnutím podlahy. Když skončila, zajímalo ji, jak se daří Antonině Petrovně. Lisa přistoupila k sousedce: “Antonino Petrovno, přišla jsem vám pomoci. “Posaď se, ve svém věku bys neměla vytírat podlahu,” křikla na ni dívka z chodby.
“Liso, řekni mi, kolik ti mám dát za opravu. Vyberu peníze a hned ti je dám,” řekla důchodkyně. “Jaké peníze? Raději si postavte na čaj,” zeptala se. Když dívka vysušila podlahu a uklidila potopu v důchodcově domě, posadily se k čaji. – Nemáte žádné příbuzné nebo děti? Nikoho jsme nezavolali, aby nám přišel na pomoc, tak mě to zajímalo.
Mám jen jednu dceru, žije s manželem v Německu. Víš, Liz, prožil jsem zajímavý život. Když jsem byl mladý, nikdy jsem neusnul. Vždycky byl někdo se mnou, a teď už jsem si dokonce zvykla být sama,” svěřila se důchodkyně Lise. “A vy jste nikdy nebyla vdaná? Když jsem byla mladá, vážila jsem si svobody.
Nedokázala jsem si představit muže po svém boku. Myslela jsem si, že mě bude ve všem omezovat.A nechtěla jsem se stát ženou v domácnosti. Proto jsem nikdy s nikým neměla dlouhodobý vztah. Střídala jsem muže jako rukavice. Jednoho dne jsem se ale s manželem rozvedla a o měsíc později jsem zjistila, že jsem těhotná.
V té době jsem byla přední herečkou v divadle, dítě jsem nepotřebovala. Ale nemohla jsem se ho zbavit, porodila jsem dceru. Miluji ji celým svým srdcem. Teď si přeji, abych si ji vzal. Někdy jsem velmi osamělá,” povzdechla si Antonina Petrovna. “Teď už nejsi sama, máš mě,” řekla Lisa. Lisa důchodkyni každý den navštěvovala a pomáhala jí s domácími pracemi. Staly se jí nejbližší rodinou.
