Viktor a Olga se měli velmi rádi. Měli dceru a život se jim dařil. Jenže v poslední době se Olze dařilo čím dál hůř. Vzali jsme ji do nemocnice na vyšetření, ale ukázalo se, že už je pozdě. Nedalo se nic dělat. O šest měsíců později Olga zemřela. Viktor zůstal s dcerou v náručí.
Po letech, když dcera dospěla, se rozhodla nastoupit na lékařskou fakultu, aby zachraňovala lidské životy. Pak se přestěhovala do jiného města a vdala se. Viktor tak zůstal v bytě sám. Úplně se změnil, stal se uzavřeným a nespolečenským. Skoro s nikým nemluvil.
Jednoho dne byl v práci svátek, všichni kromě Viktora pili. Ten řídil. A po zábavě ho jeho kolegyně Svitlana požádala o odvoz domů, protože se právě chystali k odjezdu.Viktor souhlasil. Cestou mu Světlana vyprávěla všechny drby z týmu. Ukázalo se, že o Viktorovu pozornost stojí spousta dívek, ale on si jich vůbec nevšímá.
Bylo neobvyklé to slyšet. Když se Viktor vracel domů, upoutala jeho pozornost nějaká žena. Vyšla z obchodu se dvěma taškami. Jeden z pytlů byl roztržený a ona začala sbírat jablka, která z něj vypadla. Viktor k ženě okamžitě přiběhl a začal jí pomáhat. Odnesl jí tašky do domu a žena pozvala Viktora na čaj.
Souhlasil, i když ho to překvapilo. U šálku čaje si Viktor a Světlana začali povídat. Bylo na ní něco domáckého, jemného, útulného… Pak si Viktor uvědomil, že je velmi podobná jeho zesnulé ženě Olze. Byla stejně milá a laskavá. Nemám moc hostů, jen kamarádku a jejího manžela.
“Tak můžeš přijít, když nebudeš mít čas,” řekla Svitlana rozpačitě. Viktor slíbil, že přijde. Koupil obrovskou kytici bílých růží a Světlaniny kamarádky ho srdečně přivítaly, hned si padli do oka. Všichni celý večer žertovali. Viktor se ve společnosti tak milých lidí doslova otevřel, stal se z něj člověk, jakým byl před Olžinou smrtí.
Když hosté odešli, Světlana Viktora políbila. To znamenalo, že jeho city jsou vzájemné. – “Jako by tě za mnou poslal Bůh, Viktore. Můj manžel zemřel při autonehodě, ale byl tvou kopií. Všechno to do sebe zapadá. – “A ty, Světo, vypadáš přesně jako moje žena. – “Možná už za nás nebesa všechno rozhodla, takže musíme být spolu.
